Dalším krokem našeho semestrálního
projektu byla návštěva místa, kde má náš skvostný návrh
stát. Zamířili jsme do Bethnal Green, části ve východním
Londýně, a první slova našeho tutora byla: „Raději sem
nechoďte sami. A rozhodně sem nechoďte po setmění.“ A druhá
slova byla: „Haha, ale opravdu, opravdu sem nechoďte po setmění.“
Ale za bílého dne to bylo v klidu. Lokalita, plán a nárys
(snad se elevation v češtině řekně nárys, já v tomhle trochu
plavu) místa činu jsou elementární součástí portfolia.
Naše stavební parcela byl pozůstatek
po zbořeném domě v řadě jiných domů. Byla rozdělena na čtyři
části a každé čtvrtině naší skupiny byla přidělená jedna z
nich. Takže jsme stavěli na pozemku obdélníkového tvaru deset
krát šest metrů, což není zrovna moc, který je navíc ze tří
stran obklopen budovami, takže na okna nám zbývá jenom jedna zeď.
Polovina lidí to měla s krásným výhledem přímo na park,
který ležel naproti. My
druhá polovina jsme měli pozemek, kde ta jediná přístupná
strana směřovala na sever do úzké temné uličky. V prvním
případě to znamenalo pamatovat na to, že slunce pečící přímo
do oken neomezené jakýmkoli stínem není příjemná záležitost.
Ve našem případě bylo naopak třeba vykompenzovat fakt, že ze
severu jde nejmíň světla. Také bylo nutno vzít v potaz, že ulička
je jenom tři metry široká (hlavně v případě, že by člověk
potřeboval dopravit nějaké velké stroje/komponenty/cokoli) a
člověk v ní prochází kolem zadních částí domů, kde je mnohem míň
a menších oken, často nepravidelná, zamřížovaná či oplocená,
což rozhodně nevytváří přívětivý dojem a může nám být
překážkou. Všechny tyto poznatky je třeba nějak zpracovat.
Např. do takovéto analýzy světla.
Vedle stavební parcely a jejího
bezprostředního okolí bylo ale třeba prozkoumat danou lokalitu i v
trošku širším úhlu pohledu. Dostali jsme docela dlouhý seznam
věcí, na které se v různě rozdělených skupinkách zaměřit.
Historie čtvrti. Architektonický kontext, neboli prvky typické a
netypické pro danou oblast. Abychom pak věděli, jak na to jít,
pokud chceme návrh, který zapadne do okolí, a jak, chceme-li něco
jako pěst na oko, co přitáhne pozornost. Národností složení
obyvatel. Typ staveb v okolí – hodně škol? Málo škol? Hřiště?
Rezidenční? Administrativní. Přístup. Ve smyslu možnosti
hromadné dopravy apod., abychom se ujistili, že naše potenciální
návštěvníky galerie neodradí to, že se k nám hrozně špatně
dojíždí. Kriminalita. Zvlášť pokud je zvýšená, nechceme
navrhnout nic, co zlodějům ulehčí práci, ale chceme navrhnout
něco, co přiláká a vzbudí pocit bezpečí v lidech
přicházejících ze všech koutů Londýna.
Co jsem nezmínila,
naše galerie s dílnou je jakože malá pobočka Victoria and Albert
Museum, velkého, renomovaného uměleckého muzea v nóbl čtvrti. Takže před námi je výzva navrhnout stavbu, která
uspokojí vybrané umělecké choutky typických návštěvníků
tohoto muzea a zároveň ve čtvrti, kde se opravdu
nedoporučuje toulat se po setmění, přiláká místní obyvatelé,
kteří asi normálně do galerií moc zapálení nebudou. Právě
kvůli všem těmto užitečným poznatkům a jejich pozdější
aplikaci je nutné začít projekt pořádnou site analysis. V rámci toho seznamu, co jsme dostali, jsme si nakonec měli zvolit body, co jsme považovali za nejdůležitější, a zpracované na několika stránkách zahrnout do portfolia. Zde příklad historického přehledu a několika různých analýz (cirkulace lidí a dopravy - rušnost, mhd, přístupové cesty, typ budov v nejbližším okolí).
04/06/2013
Žádné komentáře:
Okomentovat