Nyní může začít samotný designový
proces. Myslím, že už z dosavadního popisu je jasné, že čisté
kreativity je v rámci celého procesu málo. Ve chvíli, kdy člověk
dokončí onu úvodní analýzu, má již jakousi základní podobu
díla danou tím, jak vypadá stavební parcela a co všechno je
vyžadováno v takové dílně a galerii. Takže toho prostoru pro
uplatnění vlastní bezbřehé fantazie a divokých nápadů zbývá
málo. Rozhodně je nutno hned od počátků věků vědět, že
vymyslet něco jenom proto, že se mi to tak líbí, vypadá to
hezky, je to cool, že to naprosto nelze! Design musí mít své
opodstatnění, protože to pak odlišuje místa, která takříkajíc
architektonicky fungují, od jiných.
Ani to pořád není tak jednoduché!
Jedna věc je, že část podoby je daná právě tou analýzou
celého procesu, který se v budově odehrává. Ovšem kdyby to bylo
jediné, na čem stavíte svůj návrh, nestačilo by to. To, co
takový návrh teprve pozvedne na mnohem vyšší úroveň a vdechne
mu tu „architekturu“, je něco, co stojí nad tím vším, čímž
to celé propojí a vyzdvihne. A tím něčím je koncept. Základní
prvek/esence/stavební kámen/klíč celého designu. A takový
koncept se nevymyslí jen tak, pro takový koncept je nutné se
obrátit na již existující stavby a právě teď přišly na scénu
ty precedenty, kterým jsme se věnovali na začátku.
Takže jsme jednoho krásného
ateliérového dne měli workshop. Na ten jsme potřebovali půdorys
stavební parcely, půdorysy precedentů, které nás oslovují a
rádi bychom je použili a půdorysy jednotlivých částí dílny se
vším vybavením a prostorem, který zabírají. To všechno na
jednom měřítku 1:100. A spoustu průhledného papíru, buď
pauzáku, nebo jakéhokoli klidně levného tenkého papíru, přes
který se dá obkreslovat. A o co šlo. Na těch precedentech jsme
měli vyhmátnout onen koncept, key design, prvky, které se nám na
tom zamlouvají. Pak s pomocí překreslování jsme je měli
zkombinovat s těma konkrétníma prostorama, které v budově
potřebujeme. S pomocí plánu stavební parcely, abychom viděli,
jak se nám to tam vejde. Takto jsme si prostě měli hrát, zkoušet,
vymýšlet, překreslovat, překrývat jednotlivé plány, posouvat,
štelovat, kombinovat, a tak dále. Na konci se měl zrodit náš
úplně první návrh. (Tohle teda není můj úplně první návrh, ale ten byl tak nepoužitelný, že jsem stejným způsobem, ale s lepším pochopením celé věci, stvořila jiný, viz zde, a až ten dále rozvíjela).
K návrhu se udělá rychlý kartónový
model. No spíš „rychlý“, protože udělat takovýto model za
míň než jeden celý den dle mě není v lidských silách. Nicméně
jde o to, že až na tom 3D zpracování člověk najednou vidí
mnohem lépe, co je divné, co nefunguje, kde je chyba, apod. Takže
potom je schopen pokračovat ve vývoji svého designu a onoho
hlavního konceptu. V portfoliu je pak nutno pomocí oněch plánů,
fotek, diagramů, čehokoli ukázat, jaká myšlenka stála na
počátku a jak se vyvíjela, až dospěla do finálního bodu. O tom
ale zase příště, zde několik mých vývojových stupňů.
15/07/2013
Žádné komentáře:
Okomentovat