Tentokrát vám
přiblížím projekt z jednoho z těch vedlejších předmětů. Ty jsou dva,
jeden Cultural Context, který je o historii, teorii, filozofii a takových
věcech. A druhý je Technical Studies, což je, jak už název napovídá, hlavně
technická část (ale bacha, mluvíme o anglických architektonických školách,
které obecně jsou velmi netechnické v porovnání s českými a to ''technical'' v názvu předmětu na tom nic nemění).
Oni se oba každý
rok jmenují oficiálně trošku jinak, ale kdo si to má pamatovat, takže se jim
prostě říká cultural a technical. A ten druhý byl zrovna ve druháku dost
zajímavý! Bylo to Site Diary a šlo o to ve dvojicích nebo trojicích najít
nějakou ochotnou architektonickou firmu, ze které by nás brali po dobu toho
semestru na stavbu, min. tři návštěvy, ideálně takovou, které je přibližně
v polovině procesu, takže už je tam víc než základy, ale zároveň ještě
není těsně před dokončením. Zadáním bylo vytvořit z toho deník, který
představí ten projekt, pokryje zadaná témata, zodpoví na docela dlouhou sérii konkrétních
dotazů, dodá fotky, skici, atp.
K tomu byla
série teď už ani nevím kolika přednášek o tom, jak projekty většinou v praxi
fungují; jak to funguje v rámci základní trojice klient – architekt –
stavební firma, kdo s kým má jakou smlouvu, kdo může komu rozkazovat, kdo
za to může, když se něco pokazí, kdo má poslední slovo nad tím, kolik to bude
stát, kdo najímá dodavatele, atp. Spolu s tím také nějaký ten právnický
náhled na architekty z hlediska toho, co přesně jsou v jaké fázi
vzdělávání a post-vzdělávání a k čemu mají oprávnění, nebo všechno možné o
tom, jak je to s povolením ke stavbě, co když jde o historickou budovu
nebo chráněnou oblast, kde se dají najít všechny planning applications, apod.
Může vám to znít
docela nezáživně, ale náhodou to bylo strašně zajímavé! Konečně člověk přišel
k nějakým jasným a opravdu praktickým a užitečným informacím. No a ty
návštěvy stavby byly samozřejmě ještě lepší! Myslím, že na to nemusíte ani být
architektonický student, aby vás to fascinovalo a bavilo sledovat, jak se
budova dává dohromady.
S kamarádkou
jsme vetřely k Nick Baker Architects a chodily na stavby bytového domu v
Camden Town. Takový menší, šest pater, mixed-used – 14 bytů, dva mezonety,
kancelářský prostor, podzemní garáže a vnitřní dvorek. V tomhle případě
všechny ty vztahy mezi jednotlivými stranami nebyly zdaleka tak složité. Totiž,
ten pozemek původně koupili jedni developeři, kteří na něj získali povolení pro
budovu s kancelářemi v přízemí a rezidenčním prostorem nad tím a najali
tyhle architekty na návrh. Ale pak to celé prodali jiné developerské firmě, J.
Murphy and Sons, kteří teda jsou klient a stavař v jednom. Takže to mají
celé pod kontrolou, najímají inženýry, dodavatele a všechny ty další strany a
z jejich firmy je i Project Manager, což je člověk, který na to všechno
dohlíží, takový kápo, a to se právě liší projekt od projektu, někdy to je přímo
ten architekt, někdy to je samostatná role.
No třeba všechny
tady ty informace jsme zařadily to našeho Site Diary. A pak některé konkrétní
stavební úkony nebo designové aspekty, které nás zaujaly (i když nás teda
zaujalo úplně všechno); solární panely na fasádě a zelené plochy na střechách; fakt,
že v podstatě hned podél garážové stěny vede železniční tunel a jak to
museli řešit; anebo (a hlavně) instalace balkónů, které byly sestaveny tzv.
off-site, jinde mimo stavbu a pak se jen celé kusy přivezly a namontovaly,
pomocí jeřábu, který byl umístěn ve výtahové šachtě a pak přijel ještě větší
jeřáb a tady ten první z té výtahové šachty vytáhnul.
Site Diary ukázka: instalace balkónů
Na závěr si nemohu odpustit poznámku, že kdybychom to dělaly dneska, byla by grafická úroveň teda dost někde jinde. Což nemá být nějaká falešná skromnost (či neskromnost), spíš mě samotnou udivuje, tak rychle člověk v tý škole dělá pokrokry a že zatímco tohle mi v druháku přišlo docela povedené, dnes to vidím rozhodně víc kriticky. Taky proto to tu neukazuju celé, že jo ;). Ale i tak jsem se chtěla podělit, pro představu, jak může taková školní práce vypadat (i když, let's face it, známka byla taková průměrná).
28/08/2016
Žádné komentáře:
Okomentovat