City of London

City of London je jedna z centrálních čtvrtí Londýna a dnes tam sídlí finanční centrum Londýna s Bank of England, Stock Exchance a kancelářemi asi pěti stovek bank z celého světa. Je to jedno z nejdůležitějších center i ze světového pohledu a to vlastně už od devatenáctého století. Pro mě je to ale hlavně naprosto fascinující čtvrt, plná hromady nových, moderních a zajímavých budov (včetně Lloyd's či Barbican, které jsem vám už představila) od známých architektů, ve kterých sídlí ty různé finanční společnosti, banky, apod. Prý tu pracuje přibližně tři sta tisíc lidí, zatímco rezidentů je tady sedm tisíc. Docela rozdíl, ono to ale dává smysl, když procházíte místními ulicemi přes týden a potkáváte hromady a hromady lidí obleku mířící do práce/z práce/na oběd/apod. zatímco o víkendu, kdy tu je naopak liduprázdno.

Co mě ale nejvíc zaujalo bylo zjištění, že City of London je vlastně prapůvodní území Londýna. Někde tady Římané založili svou osadu Londinium, u řeky Temže (mnohem širší než je teď), která pak po přestavbě začala hodně prosperovat a stala se novým centrem Britannie místo Colchestru. A přesně v hranicích City of London se rozkládalo středověké město. Takže dnešní moderní srdce britské ekonomiky stojí v ulicích, jejichž půdorys zůstal nezměněn od doby, kdy v nich středověcí Londýňané bojovali s morem či proti ohni, který vypálil asi čtyři pětiny tohoto území. Jeho renovace však proběhla na stejném půdorysu, protože jakékoli modernější vize širokých bulvárů by se tady těžko uskutečňovaly. Mimochodem věděli jste, že jedna z teorií, co stálo za požárem, byla, že je to trest boží za to, že obyvatelé moc holdují smrtelnému hříchu – obžerství? Protože požár začal v pekárně v Pudding Lane a jako první se rozšířil do ulice, která zas měla ve jméně něco s Pie, proto to někoho napadlo a dokonce vznikl jakýsi "pomník" velkého požáru v podobě tlustého, obžírajícího se chlapce. Každopádně to vedlo k tomu, že nové domy měly povinně únikové žebříky, konečně se vybudovaly protipožární bariéry a vůbec se město na ten oheň líp připravilo.

Tohle všechno jsem se dozvěděla v Museum of London, které tu shodou okolností taky leží. Je dost velké a hodně dobré. A zadarmo! Jeden profesor říkal, že když je člověk v Londýně nový, je Museum of London dobré místo se s městem seznámit. Je tam taková procházka historií Londýna. Počínaje prvním osídlením Římanů, přes středověk, právě mor a požár jsou tam hodně dobře zpracované, včetně rozkošného modelu středověkého domku, z nichž většinu zničil ten požár, i Shakespeare a divadlo mají svůj prostor, pak to pokračuje dalšími stoletími, ukázkami módy, hraček, výpisem nejdůležitějších událostí v průběhu let, přes úplně dokonalou viktoriánskou procházku, kdy se opravdu můžete projít replikou spleti viktoriánských uliček a nakouknout do trafiky, k holičovi, do banky nebo do potravin, končí to první a druhou světovou válkou a moderním věkem. Je toho hodně a když jste unavení, nezvládnete to všechno vstřebat na první pokus. Ale to nevadí, protože se tam člověk může vrátit. Je to fakt hrozně zajímavě zpracovaný, v rámci možností i docela interaktivně, hlavně tak, že vás baví dozvídat se různé ty informace, které jste před tím nevěděli, je tam hromada dobrých nápadů. Zároveň je tam úsek věnovaný různým dočasným projektům, jako třeba tomu, kde mladí lidé u příležitosti olympijských her reflektují život ve městě.

Zpátky k City of London. Kromě skleněných mrakodrapů a betonového bytového komplexu tady člověk pořád najde i staré kostelíky, nenápadně vmáčknuté či zastrčené za těmi obřími finančními institucemi. Vždyť samotná velká dominanta Londýna, Saint Paul Cathedral, stojí tady, v podobě, do které ji po tom ničivém požáru začal přestavovat Christopher Wren. To byl zjevně hrozně aktivní člověk, astronom a matematik ještě k tomu, který mj. postavil velkou část těch kostelíku v City. Jeho katedrála byla dokončená na začátku osmnáctém století - ten požár byl r. 1666 a ta stavba, kterou to zničilo, byla ve skutečnosti už čtvrtou katedrálou stojící na tomto místě (první tu byla od roku 604) a nechal ji vybudovat Jindřich VIII. jakožto první církevní stavbu po odtržení anglikánské církve zpod hlavy papeže. Dnes je to tedy hlavní katedrála londýnské diecéze a vůbec velmi místo mnoha významných událostí, jako byly např. pohřeb generála Nelsona či Winstona Churchilla, svatba Diany a Charlese nebo osmdesáté narozeniny Alžběty II. Od katedrály se dá jít plnou parou přímo vpřed kolem mezinárodní centrály Armády spásy, přes Millennium bridge, který je poměrně nový, jenom pro pěší a děsně cool, až k Tate Modern gallery. Celé je to moc příjemné prostředí. 

7/10/2012