A week goes by


Můj první týden, který se pomalu chýlí ke konci, byl převážně ve znamení turistického poznávání Londýna. Je to skvělý město, přesně jak jsem si myslela a ještě víc! Přináším vám jakousi koláž toho, co mě potkalo.

Úterý
Výlez na Baker Street přímo k soše Sherlocka Holmese, hned naproti mojí škole. Krásné anglické červené ulice. 221 Baker Street. Chipotle za rohem od školy! Regent´s park, plno britského ptactva a běžců. Nejenže neprší, ono svítí slunce! Dáma v pokročilém věku, která na nás z pěti metrů spustila: „Can I help you“, když viděla mapu v naší ruce. Jiná, ještě v pokročilejším věku, která zase z těch pěti metrů hlaholila: „Excuse me, do you know, how can I get to Hard Rock Cafe?“. Všechno s úsměvem, samozřejmě. Místní Alza, akorát vedle všech možných myslitelných elektrických hračiček tu prodávají ještě všechny možné myslitelné věci. Hyde park, obří. Prodejna Mini - je lepší ten pruhovanej, retro nebo s kravím potahem? Big Ben, parlament, doubledeckery, taxíky, jako z plakátu. Hungerford bridge, jen pro pěší a vláčky, stojí za to! Skoro mě přejelo auto, asi milionkrát. Taxikář, co s úsměvem pózuje paní, která si chce vyfotit hlavně vtipné ilustrace na jeho taxíku, doprava holt počká. Trafalgar square s admirálem Nelsonem, ještě víc rozkošných londýnských uliček, Regent street, Oxford street, dokonalý toskánský podnik v Soho, sýr k vínu zdarma a s hudbou ala letní posezení na toskánské terásce. Tesco, co má non-stop a má všechno. Zmatené autobusy. Stížnosti na hluk předchozího večera od rezidentů sousedících s kolejí. Zápas Anglie-Ukrajina za rohem, davy fanoušků po skončení, nevypadají vesele, asi Anglie prohrála. 

Středa
Saint Paul Cathedral se zlatým Saint Paulem a francouzským Paulem vedle. Obrovská, krásná, ale vstup patnáct liber. Ve sklepě luxusní restaurace. Milennium Bridge, jenom pro pěší, kolem Shakespeare´s Globe k Tate Modern Gallery. Na stálé expozice vstup zdarma. Skvělé převedení staré továrny do moderní galerie, takový DOX, ale ještě lepší. Cool umyvadla a shop s božským výběrem knih o architektuře/designu/módě/umění – jeden z důvodů, proč studovat v Londýně! Černé, lesklé Financial Times. Kavárna s fair trade v kostele Saint Mary – Alder Mary. Už jenom čekám církevní bar. Vzhůru do City. Jezdí tu starej dobrej pravej doubledecker! Slavní architekti staví na každém kroku, všechno skleněné a vysoké. Miluju Lloyd´s of London! (budova banky) Nejlepší, boží, úchvatná! Hrozně velká. A sofistikovaná. Peníze jsou tu cítit ve vzduchu a na oblecích kolemjdoucích. Liverpool station, náměstí Hope square a pomník dětem zachráněným před válkou odjezdem do náhradních anglických rodin.

Čtvrtek
V Convent garden je úžasný trh pořádaný jen každej čtvrtek. Umí tu cookies jako nikde na světě. V doubledeckeru jsou nejlepší místa nahoře vepředu! Socha Churchilla před parlamentem je děsně podobná Churchillovi před VŠE. Oni tu ale mají ještě Lincolna a Mandelu. Do Westminster abbey se platí vstup. Do Westminster cathedral ne a je nádherná! Nothing Hill taky! Jsou tu vtipný lidi.

Pátek
Dneska jsem zjistila, že kousek za Victoria station je děsně fancy čtvrt. Děsně děsně fancy. Park, který vypadá jako zahrada z obrazu francouzského impresionisty, je přístupný pouze s členskou kartou. Domy jsou jako z jiného světa. Během pěti minut jsem viděla čtyři Rolls-Royce, tři z nich parkovaly v jedné ulici, která rozhodně není nijak závratně dlouhá. Všechno to je lemované neskutečnými restauracemi, kavárnami nebo cukrárnou s názvem jako z románu, u které je rovnou i cukrářská akademie. Dětičky z místní školky vypadají jako malí ministři a ministryně s těmi fancy sáčky a baretkami, co mají v rámci uniformy, a když tihle čtyřletí hlaholí britskou angličtinou, je to boží. Člověk taky hned pochopí, kde se bere ten britský snobismus. A připadá si u toho jako v pohádce.

16/09/2012

Žádné komentáře:

Okomentovat