Workshop introduction

Na začátku roku je nutné, aby se každý nový budoucí architekt přiučil některým pravidlům pro práci ve workshopu, od toho jsou tedy introduction, které probíhají ve skupinách po dvanácti a u kterých se ukázalo, že i na mojí univerzitě dochází občas k zmatku, momentům, kdy nikdo neví, jak přesně mají věci být, kdo, kdy, kam, a to ani samotní profesoři, kteří jsou sami překvapeni z toho, co nám jiní říkali. Bylo to takové zábavné popletené ráno, nicméně nakonec se nás tam sešlo nějakých dvanáct a šlo to v pohodě. Workshop je taková obří dílna, nacházející se v mínus prvním patře. Teda vlastně jsou to dvě obří dílny, jedna pro pracování se dřevem a jinými materiály, druhá pro práci s kovem. V obou je množství různých vtipných strojů na řezání, ohýbání, vybroušení a jiné tvarování těchto materiálů, pak jsou tam obří a menší kusy dřeva/kovů/jiných materiálů, hromada dalších menších nástrojů na mechanické upravení menších kusů, ochranné brýle, a tak podobně. Zkrátka taková dobře vybavená dílna. Byly nám vysvětleny pravidla bezpečnosti, pravidla práce se stroji a nakonec jsme je i zkoušeli. Z čtvercové destičky jsem vyřezala zadaný tvar a plechovou destičku jsem správně ohnula, provrtala i přisvářela k sobě! Teda upřímně to asi nebyl žádný super zázrak, ale já nikdy v životě s ničím takovým nepracovala a bylo to nesmírně zábavný! 

Zdá se, že moje studium opravdu bude spočívat v drtivé většině v tom, že si budu někde s něčím hrát. Buď budu ve studiu tvořit z různých věcí, skládat, dávat dohromady, lepit, jinak vyrábět, nebo si budu v dílně hrát s těmahle super strojema a něco vytvářet tam. A do toho si budu pořád něco kreslit. Když si vzpomenu na jiné obory, je to docela zábavný kontrast. Ještě vtipnější je představa, že několik let tohodle hraní (které teda aspoň bude snad postupem času dosahovat lepší a lepší úrovně) ze mě udělá architekta, který bude opravdu moct postavit něco, v čem budou různým způsobem existovat jiní lidi s bezmeznou důvěrou, že jim to nespadne na hlavu.